Ochrana osobních údajů (GDPR)

Pokorná přednáška studentskýma očima

V úterý 17. 3. 2026 zavítala na Jiráskovo gymnázium v Náchodě Magdalena Pokorná se svou přednáškou o Karlu Havlíčkovi Borovském. Přednášky se v rámci rozšíření výuky zúčastnili všichni studenti gymnázia, které za dva roky čeká maturita.  

Přednáška byla velmi obsáhlá a pro někoho možná vyčerpávající. Zazněly základní informace o Karlu Havlíčkovi, ale i detaily, které vyplývají z bádání paní Pokorné. Na každého posluchače působil Borovský jinak. Někteří na něj nahlíželi jako na novináře, jiní zase jako politika, někteří neměli silný názor, ale našlo se pár studentů, kteří nechali oči zcela zavřené.  

Přednášející se zaměřila především na Havlíčkovu neustálou snahu o svobodu slova a kritické myšlení v době, kdy byly tyto hodnoty silně potlačovány. Zmíněny byly také jeho snaha vzdělávat a vychovávat národ skrz noviny. Nejzásadnější ale je, že spousta věcí je aktuálních dnes a dlouho ještě bude.

Magdalena Pokorná získala magisterský titul v oboru čeština – dějepis. Rok na to se stala doktorkou filozofie a po 12 letech získala docenturu. To vše na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Jejím zaměřením je česká společnost 19. století s důrazem na dějiny cenzury a historické vědomí.

Zároveň od roku 2002 učí na téže fakultě. Vedle toho se věnuje vědeckým pracím a projektům. Jedním z nich bylo vydání korespondence Karla Havlíčka.

Přednáška tak byla nejen zdrojem informací o historické osobnosti, ale přiměla k zamyšlení nad současnou společností a rolí médií v ní.  

Téma, obrázek a komunikační situace. Tyto tři disciplíny jsme musely jakožto postupující z ústního kola a španělské naděje našeho gymnázia – Vlasta Suchá z 7.W v kategorii SŠII a Adéla Škopová z 4.W v kategorii ZŠ/NG v doprovodu paní profesorky Lucie Pavlíčkové – podstoupit v rámci každoročního konání Konverzační soutěže ve španělštině. Ta se uskutečnila ve středu 18. 3. na Prvním soukromém jazykovém gymnáziu v Hradci Králové.

Po příchodu pro nás byl největším zděšením pohled na třídu plnou zarytě studujících žáků mluvících španělsky a čtoucích z učebnic a sešitů, ne-li dokonce ze španělských knih. S tím jsme tedy nepočítaly. Za chvíli nás španělsky přivítala komise o pěti učitelkách. Jedna z nich pocházela až z Chile. Následovalo rozlosování pořadí. S Áďou jsme si vylosovaly poměrně nízká, pro nás ta nejlepší čísla, a to tři a čtyři. Měly jsme tedy ještě chvíli čas. 

Za dvacet pět minut už se ozvalo: „Siguiente!“ (Další!) a šla jsem na řadu. Nervy jsem si radši nechala v lavici a napochodovala si to s úsměvem. Usměvavé byly i obě zkoušející a velmi jsme si tak padly do oka. Nejdříve jsem popisovala obrázek, poté si vylosovala téma rodina, o kterém jsem mluvila a odpovídala na otázky, a celou zkoušku jsme zakončily plánovám výletu do Španělska, tedy cesta, ubytování, výlety a další. Za patnáct minut jsem odešla s diplomem za účast, ještě větším úsměvem než na začátku a hlavně s pocitem, že jsem to zvládla. Áďa přišla taktéž s dobrou náladou, a tak jsme si všechny tři vyrazily zkrátit čekání na vyhlášení do blízké cukrárny.

Během nejočekávanější a nejnapínavější části dne jsme se nejdříve dozvěděly o Ádině skvělém třetím místě. Všechny jsme byly moc nadšené, pyšné a cítily úlevu, že se domů vrátíme alespoň s jedním medailovým umístěním. Po vyhlášení celé další kategorie následovala ta moje. Třetí a druhé místo jsem si ještě vyslechla, ale na první už jsem si nevěřila. Když jsem však uslyšela své jméno, bylo to jasné. Slzy mě dohnaly, ještě než jsem si stihla dojít pro diplom za první místo. Podání ruky s porotkyněmi vypadalo, jako kdybych měla klepavku. Obě studentky Jiráskova gymnázia si tak odvážely nejen diplom za účast, ale také diplom umístění, poukázky za odměnu a já navíc informační papír o konání celorepublikového kola v Ostravě.

Vypadá to tedy, že jsem zvítězila a postoupila dál. Proto už jde do tuhého. Přemýšlíte-li, jestli něco takového, zdánlivě nemožného zkusit, zkuste to. Já jsem taky nevěřila, že to vyjde. A vyšlo. Navíc si celostátní kolo ve španělské olympiádě do životopisu většina lidí asi nedá. Já mám to štěstí, že mezi ně patřím. A i když jsme se pak všechny tři na hradeckém nádraží slunily při čekání na vlak a poté v pořádku dojely domů, není vyhráno a naskýtá se důležitá otázka. Dám přednost olympiádě, nebo cyklistickému kurzu konanému v jejím termínu?

Vlasta Suchá, 7.W

Hlasujte pro Kulturní prostor AULA v Burze filantropie!

Hlasování veřejnosti, které v rámci projektu Burza filantropie probíhá od dnešního (25. 3. 2026) poledne může výrazně pomoci k tomu, aby tu Kulturní prostor AULA byl i ve své třetí sezóně, aby Vám mohl zprostředkovat setkání se zajímavými osobnostmi, muzikou i divadlem. Vaše hlasy mohou do programu Auly pomoci třeba cca 10 zajímavým besedám a přednáškám, 1 nebo dvěma skvělým divadelním představením nebo 1-3 výjimečným muzikantským zážitkům. Hlasujte pro projekt AULA žije! AULA bude ráda, bude vděčná, bude zase o něco lepší a pestřejší, AU“A si to užije! A Vy s ní!

Hlasování má několik pravidel:

• hlasovat můžete z 1 IP adresy za den (pozor tedy, pokud v rámci organizace používáte jednu IP adresu)
• pro 1 projekt můžete hlasovat pouze z 1 emailové adresy (resp. 1x SEVER a 1x JIH)
• hlasování bude vyžadovat dvoufázové ověření prostřednictvím emailu

https://www.burzafilantropie.cz/projekt/aula-zije/

Každý hlas se počítá, i kdyby to náhodou AULA nevyhrála, může počet hlasů od veřejnosti rozhodnout o postupu do finálového odpoledne při rovnosti hlasů od Donátorů.

Pro projekty z Burzy filantropie SEVER můžete hlasovat tady: 

https://www.burzafilantropie.cz/okres/hradec-kralove-sever/

Kulturní prostor AULA Jiráskova gymnázia předem děkuje! Ať AULA žije!