V srpnu jsem absolvovala čtrnáctidenní kurz metody CLIL (Content Language Integrated Learning) v Exeteru. Tato metoda spočívá ve využití cizího jazyka (v mém případě angličtiny) ve výuce odborných předmětů. Předpokládá se, že učitel odučí svou hodinu nebo její část v cizím jazyce, čímž podpoří jazykovou vybavenost žáků (žák musí pochopit instrukce učitele i obsah učiva, naučí se odborné termíny, musí komunikovat se spolužáky a reprodukovat naučený obsah v cizím jazyce). Ta je především v případě budoucích vysokoškolských kádrů velmi důležitá a je vhodné ji rozvíjet všemi cestami a co nejdříve.
Můj kurz byl organizován IPC (International Projects Centre) Exeter. Tato škola se specializuje na výcvik zahraničních učitelů v metodice i ve zlepšování jazykové úrovně. Je to poměrně malé pracoviště (asi 60 frekventantů vždy na 14 dní), a proto je zde atmosféra příjemně domácká. Pedagogové jsou vysoce specializovaní a velmi erudovaní. Studenti pak přicházejí především z různých zemí Evropy. Součástí mé výuky bylo seznámení se s metodou CLIL, jejími druhy, základními principy, s vhodnými metodami, hodnocením i známkováním. Absolvovali jsme v roli studentů spoustu drobných aktivit, které jsou použitelné i ve výuce v mateřském jazyce a jsou výborně strukturovány podle obtížnosti. Tyto činnosti jsme trénovali na různém obsahu (hlavně z matematiky, zeměpisu, biologie a historie), takže bylo zřejmé, že jsou vhodné pro všechny předměty. Pro učitele je velmi zajímavé a podnětné zažít si roli žáka. Myslím si, že pak lépe uchopí a zorganizuje nabídnuté aktivity a nápady (nezapomenu například na strach, který jsem prožívala v očekávání, že budu týmu vysvětlovat vulkanologii v angličtině nebo že nepřijdu s jejich pomocí na slovo napsané za mými zády na tabuli). Dále jsme byli seznámeni s využitím mobilu a počítače při tvorbě hodiny a v jejím průběhu. Zkoušeli jsme využít různé webové stránky, které nabízejí tvorbu kvízů, testů, křížovek, QR kódů atd. V závěru kurzu jsme měli za úkol přípravu části vyučovací hodiny metodou CLIL a její předvedení. Pracovali jsme ve dvojicích (nutnost komunikace v angličtině). Bylo užitečné vidět chyby kolegů a objevit své vlastní při použití metod předvedených už dříve naší vyučující a zažitých námi v roli žáků. Hodnocení od učitelky i spolužáků jsme dostali písemně. Vedle metodického vybavení nám byly podány informace o školském systému v Británii a eTwinningu (mezinárodní spolupráce škol). Během celého kurzu probíhaly diskuze nad probíranými tématy a aktivitami, kdy si frekventanti mohli sdělit a předat cenné zkušenosti ze své praxe.
Součástí výuky byly také výlety do širokého okolí, které jsme absolvovali s průvodcem. Ten byl velmi dobře obeznámen s historií i místopisem zdejšího kraje. Touto cestou jsem se seznámila s městem Exeter a navštívila jižní Devon – Dartmoor, severní Devon – Exmoor a Cornwall. Jsou to místa s nádhernou přírodou a velmi bohatou historií popsanou v mnoha příbězích. Pro mne byl nezapomenutelným zážitkem hlavně hrad Tintagel na břehu Atlantiku, který je spjat s legendami o králi Artušovi a čaroději Merlinovi. Absolvovala jsem také cestu na pobřeží La Manche do města Exmouth a plavbu lodí podél útesů od Exmouth k Sidmouth a navštívila jsem město Bath, které je proslavené svými římskými lázněmi.
Nesmírně důležitá a užitečná byla pro mne také formální i neformální komunikace s učiteli, spolužáky i místními lidmi. Někdy jsem se pořádně zapotila a občas jsem byla velmi unavená. Pro „neangličtináře“ mé jazykové úrovně je hodně namáhavé myslet na obsah i formu sdělované a přijímané informace. Zvláště pak, když jazyková úroveň ostatních komunikujících je vysoká a téma přesahuje běžnou konverzaci.
Co sdělit na závěr? Anglická kuchyně není nic moc (zhubla jsem), jihozápadní Anglie je kouzelná, ubytování v hostitelské rodině je pro člověka mého věku poněkud nekomfortní (jde spíš o soukromí a organizaci času než o vybavení), atmosféra ve škole byla úžasná, „obklopení angličtinou“ je více než užitečné, seznámení s tím, jak to chodí jinde je velmi poučné a nezřídka inspirující, nutnost poprat se s různými problémy vede k osobnímu růstu. A co jsem si odvezla? Vedle zdokonalené angličtiny (doufám), nových přátel a množství zážitků, hlavně spoustu dobrých nápadů do mých hodin a chuť se do nich pustit.
Kurz užití moderních technologií ve výuce, pořádaný velice dobrou školou Alpha School of English Malta od 13. 6. 2016 do 24. 6. 2016 ve městě St Paul´s Bay, svou naplní a intenzitou kopíroval horké slunečné počasí ostrova Malta a jeho velice rušný a dobře fungující všední život. Vliv Velké Británie cítíte všude.
Snad i proto lektor Peter, původem z Londýna, nás velice sofistikovaně a intenzivně během deseti výukových dnů zasvětil do tajů Interactive Whiteboards and Presenting, kdy výuka začala motivací k sebehodnocení svých vlastních technologických dovedností a jejich prezentací ve výukové skupině. Vzájemným sdílením osobních praktických zkušeností, nejprve ve dvojicích, a následnou diskusí o sdílených zkušenostech se všemi účastníky kurzu docházelo k rozvoji sebedůvěry a zvláště k rozvoji schopnosti přijmout své vlastní slabé stránky a uvědomit si, jak na sobě dále pracovat a že dobře mířená kritika od kolegy, učitele posune studenta velice rychle dopředu.
Vybaveni sebedůvěrou jsme začali zpracovávat téma Paper-Based Resources. Obdrželi jsme zásobník cvičení pro třídu ve Wordu, který jsme analyzovali jednotlivě, v malé skupině a nakonec společně. Po analýze jsme diskutovali, sdíleli doposud získané naše osobní zkušenosti a porovnávali je s aktuálními materiály. Tato naším lektorem řízená diskuse měla rozhodnout, který z nabízených materiálů je pro každého z nás nejlepším zdrojem pro výuku, což nás inspirovalo k okamžité kreativní inovaci obdržených materiálů, či ke tvorbě materiálů nových, které byly okamžitým výstup kurzu. Hlavním motivem pro tvorbu nových materiálů ve Wordu byla schopnost materiálu pobavit studenta i jeho tvůrce – učitele, aby došlo k pocitu seberealizace. Každý účastník vytvořil vlastní pracovní list a prezentoval jej ostatním účastníkům.
Po těchto dvou zdánlivě jednoduchých blocích přišla nosná témata celého kurzu, když hned při práci s prvním APPs and Online Resources jsem ocenil kvalitní tablet zakoupený z prostředků Erasmu+ a laptop, který mi poskytl můj zaměstnavatel Jiráskovo gymnázium Náchod. Pracovali jsme se seznamem APP ICT zdrojů pro vzdělavatele, které by měly mít velký vliv na naší budoucí praxi. Pracovali jsme se 14 ICT zdroji, které jsou zdarma dostupné. Pracovali jsme například s aplikací Prezi, která umožňuje tvořit lineární prezentace s velmi kvalitní vizualizací. Vytvořenou prezentaci lze předávat studentům. Pro tvorbu digitálních kvízů jsme použili Kahoot, který umožňuje při řešení učitelem vytvořených kvízů využít vlastních studentských mobilních telefonů, a tak prakticky řešit jejich přítomnost ve vyučovacích hodinách. Socrative umožňuje testovat vědomosti studentů a dobře ukazuje, jak studenti rozumí probíranému učivu, jaký je jejich pokrok a jaké jsou jejich reakce v reálném čase výuky. Podobným praktickým způsobem jsme pracovali i se zbylými 11 aplikacemi, které jsou běžně dostupné.
Za vrchol kurzu lze považovat Vlogging, kdy jsme tvořili všichni jako jedna skupina krátké video. Vedoucím skupiny byl zvolen kolega z Finska, který byl vybaven velice kvalitními zařízeními a dostatečnými zkušenostmi. Před natáčením videa jsme vyplňovali pracovní list, jež shrnoval naše očekávání a případné možné využití Vlogu v naší praxi. Po skončení naší celodenní práce jsme každý jednotlivě individuálně vyplnili 3 hodnotící tabulky, které byly základem společné evaluační diskuse o tématu videa a postupech jeho tvorby. Právě tento postup výuky lze považovat za efektivní a lze ho uplatnit ve zjednodušené formě i při výuce ZSV. Závěr kurzu, nazvaný The Big One!, byl naplánován jako rozsáhlé a užitečné shrnutí všeho, co jsme během kurzu probrali. Byl opět postaven na samostatné práci, skupinové konzultaci vytvořených prezentací, které byly svými tvůrci předvedeny všem účastníkům, kteří se následně ptali na informace pro ně zajímavé. V úplném závěru zbylo i dost času na neformální rozpravu o finském, francouzském a českém systému vzdělávání, což byla příležitost prezentovat náš projekt z programu Erasmus+.
Robotický den 2017 stručně v číslech: 177 robotů postavených 277 účastníky z 9 zemí (Slovenska, Polska, Německa, Velké Británie, Portugalska, Řecka, Španělska, Číny a pochopitelně i České republiky), jde tak o největší setkání robotů a jejich příznivců u nás.
Devět různých soutěží – roboti tak například na čas jezdili po závodním okruhu, vozili ve skladu plechovky s kečupem, hledali plyšového medvěda, sbírali a třídili barevné puky nebo se přetlačovali s jiným robotem v „robotickém sumu“.
Devět účastníků z Jiráskova gymnázia (s roboty postavenými ze stavebnic LEGO): tým Bagram snipers (Jana Možíšová, Alžběta Jansová, Markéta Dvořáková) zachraňoval plyšového medvěda z bludiště (soutěž Bear Rescue Beginner Kit), tým Deodatus (Adam Brychta, Jan Pikman, Šimon Prudil, Štěpán Filip) rovnal plechovky kečupu ve skladu (Ketchup House Kit) a sbíral barevné puky na hřišti (Puck Collect Kit) a tým DRT (Miroslav Jarý, Kurt Hartmann) také sbíral puky.
Nejlépe se nakonec vedlo našim „sběračům puků“, kdy tým Deodatus obsadil krásné druhé místo a tým DRT místo třetí. Úkolem robotů bylo najít na hřišti puky své barvy a dovézt jich v časovém limitu do skladu více než soupeř.
Děkujeme všem účastníkům za výbornou reprezentaci gymnázia a také červenokostelecké firmě Saar Gummi Czech za celoroční podporu technických kroužků na našem gymnáziu.
Ve čtvrtek prvního června svůj svátek dětí prožili primáni našeho gymnázia netradičně. V antických kostýmech s atributy a rekvizitami vyrobenými doma a v hodinách výtvarné výchovy prožili svůj antický den. Spolu se svými vyučujícími českého jazyka a dějepisu několik měsíců připravovali program, se kterým vystoupili před svými spolužáky. Představili se v rolích řeckých hrdinů a bohů, sehráli divadelní představení, nechybělo ani muzeum sbírek a praktických pokusů antických učenců. Primáni prokázali úžasné vědomosti a rétorické schopnosti, které si za první školní rok na gymnáziu osvojili. Předposlední teplý květnový den se sekundáni s profesorkami Dvořáčkovou, Karáskovou a Olšanovou vydali na dalekou cestu do středověku. Časově to zvládli dobře, neboť se do středověkého města v Ostré u Lysé nad Labem dopravili pohodlně nikoliv koňmo, ale spojem 21. století – autobusem firmy P – transport Broumov. Ve středověkém městě je očekávaly průvodkyně v dobových kostýmech. Po prohlídce jednotlivých dílen si děti vyzkoušely různá řemesla, např. zpracování lnu a výrobu provazu, výrobu papíru, svíček, rýžování zlata, lukostřelbu a další činnosti. Po prohlídce kvetoucí bylinné zahrady se ve středověké krčmě za pouhé 2 groše před cestou domů občerstvili sekundáni i jejich profesorky. Děti si odvážely hotové vlastnoručně vyrobené výrobky a drobné dárečky, zakoupené u středověkých obchodníků. Středověký den se nám vydařil!
V pondělí 26. 6. 2017 jsme s Pavlínou Knapovskou (6.V), Lucii Tučkovou (3.B) a Katkou Jakušovou (3.B) připravily pro děti z MŠ a žáky ze ZŠ v Havlovicích zajímavý den s chemii. Dopoledne jsme rozdělily na tři bloky. První patřil nejmladším dětem z MŠ Hastrmánek, druhý žákům ze ZŠ a třetí jsme realizovaly venku na asfaltovém hřišti pro všechny. Tam jsme předvedly pár exotermických reakcí s typickým chemickým zápachem. Zahrály jsme se na kouzelnice a chtěly jsme dětem hravou formou vysvětlit zákonitostí živé a neživé přírody. Jak je to se vzduchem, proč dýcháme kyslík a vydechujeme oxid uhličitý, jakou další vlastnost má kyslík. Děti nás překvapily svými znalostmi, svoji bezprostředností a ochotou asistovat a nebát se. Ukázaly jsme jim i jiné, barevné pokusy. Největší úspěch měl krvavý chemik, sloní zubní pasta, kouzelná hůl a hořící učitel. Nejen děti, ale i my jsme byly spokojené. Na závěr jsme byly obdarované velkým potleskem a poděkováním ze strany učitelek a pana ředitele. Děti nám dodaly dostatek energie na zvládnutí posledního týdne v tomto školním roce a pan ředitel nás o prázdninách pozval na hrad Vizmburk, který je kulturní památkou a stojí uprostřed lesů u Havlovic. Chtěla bych poděkovat naším studentkám za odvedenou práci a za ochotu se mnou na tomto projektu spolupracovat. Myslím si, že přírodní vědy by se měly rozvíjet už v tom nejmladším věku. Děti si pak více váží přírodu kolem a rozumí ji.