Ušít košili beze švů, žnout bylinky srpem koženým, zorat pole rohem beraním, svazovat pavími pery …Tak tohle všechno se po vás chce v písni Scarborough Fair (možná znáte v podání Simona a Garfunkela). Podle téhle písně to vypadá, že Scarborough je pěkně podivné místo, kde se dějí věci nemožné, nebo od vás nemožné věci žádají. A přitom je Scarborough docela příjemné, docela normální, docela yorkshirské přímořské město na východním pobřeží Anglie. Takže řekne-li vám Evropská unie prostřednictvím programu vzdělávání Erasmus+, abyste jeli na týden do Scarborough, nejdřív trochu váháte, ale pak řeknete, že jasně. A jedete! A nelitujete!
Jel jsem a nelituju! Ve Scarborough a yorkshireském hrabství jsem strávil krásné anglické jaro, ale slova krásné a jaro mohou teď jít stranou. Podstatným přívlastkem je slovo „anglické“, a to proto, že ono krásné jaro bylo celé v angličtině, o Anglii a Angličanech, a také o tom, jak angličtinu využít k vyučování.
Kurs v jazykové škole Anglolang byl zaměřen nejen na jazykové dovednosti, ale zejména na metodiku systému CLIL (Content and language integrated learning). Nechci teď zahájit bleskový výklad „CLIL snadno a rychle“, nechci teď případného čtenáře letmo zasvěcovat do Bloomovy taxonomie hodnot, z níž CLIL vychází, do strukturování lekcí dle principu „scaffoldig“ (mimochodem… tohle slovo znamená v angličtině buď lešení, nebo popraviště), do systému vytváření otázek „lots and hots“, do metodiky práce s chybou. Zájemce odkážu na velmi dobře zpracovaný úvod do metodiky CLIL, který je ke stažení na http://www.nuv.cz/uploads/Publikace/CLIL_ve_vyuce.pdf. Za sebe řeknu jen, že mnohé z toho objevil už dávno Jan Ámos Komenský. Jen se na to snadno zapomíná, jen to vyžaduje něco málo práce a jen to předpokládá, že vyučovací předmět (dějepis, čeština, zeměpis, fyzika, tělocvik, biologie … není cílem vzdělávání, ale jeho prostředkem. Alespoň myslím, alespoň tak jsem CLIL pobral, alespoň doufám, že ještě nebylo pozdě znovu tohle slyšet. Takže pro praxi jako stvořené. I proto, že v hovorech s ostatními studujícími – kantory, jsem nacházel dost a dost inspirace. A praktické aktivity (warm-ups, icebreakery, práce s textem, ilustrací, videem i audiozáznamem), s nimiž jsme se seznámili jako s modelovými CLIL metodami a vyzkoušeli si je v odpoledních seminářích, jsou aplikovatelné hned, a prakticky v kterémkoli vyučovacím předmětu.
Vedle metodické teorie myslel kurs i na mluvní praxi angličtiny, na speaking and listening skills. Ve studijní skupině nás bylo i se mnou sedm: Turek a Turkyně – oba učitelé angličtiny, Polák a Polka – angličtinářka a němčinář, Španěl matematik, Chorvatka – učitelka prvního stupně. A v téhle velmi pestré sestavě obohacené o velmi zkušená a zapálené lektory jsme celá dopoledne jen a jen mluvili anglicky, jak nejlépe jsme dovedli. A mluvili jsme o všem: o Scarborough a Yorkshiru dnes i v dávných časech, o nových anglických slovech (Víte, co znamenají anglická slova hoodie, nimby, chav nebo affluenza?), o anglickém systému školství, o politice, o sobě. A přesto, že by si Chorvatka, Polák a Čech mohli docela dobře vystačit v konverzaci i s vlastními mateřskými jazyky, všichni jsme přijeli hlavně za angličtinou, za možností mluvit jí a slyšet ji, dělali jsme, co se dalo, abychom se nemuseli do mateřštin uchylovat. A se Španělem a Turkyní to vážně jinak nešlo. Tahle mezinárodní jižansko – východní skvadra pro mě byla velkou školou. Možná to bude znít pateticky a trochu jako úlitba Evropské unii, která program Erasmus+ platí, ale mám opravdu na mysli velkou školu Evropanství. Tady je několik drobností, které mě tahle mezinárodní „sborovna“ naučila, které mi potvrdila. Turci jsou nám mnohem blíž, než si vůbec myslíme. Nenosí všichni burku, nemodlí se každou chvíli k Mekce, sice nepijí alkohol, ale vtip umějí udělat a cizím vtipům rozumějí i bez toho, zdaleka ne všichni jedou v převaděčském uprchlickém byznysu, skoro všichni fandí Galatasarayi, je pro ně velkou výzvou a radostí někam vycestovat, zvlášť, když se jako učitelé angličtiny poprvé setkávají s rodilými mluvčími a byli dosud odkázáni jen na angličtinu z filmové a seriálové produkce. Chorvati se toho nebojí, působí jižansky vstřícně, i když dělají spoustu chyb, mluví a mluví a mluví, protože se to opravdu chtějí naučit, ne všichni si o nás myslí, že jsme ti divňáci s ponožkami v sandálech. Španělé mají v angličtině akcent, který vaše listening skills prověří skutečně hloubkově, fandí hlavně fotbalu, klidně i ve třetí lize, nikam se neženou, ale příležitost zahraniční cesty umějí využít naplno, takže neflákají ani kulturu, ani výlety, ani hospody. A Poláci nás Čechy mají doopravdy rádi, většinou je velkou radostí poslouchat jejich angličtinu, fandí třeba i divadlu a ve Scarborough mají tři vlastní obchody (včetně své slavné Biedronky). O škole máme všichni vlastně dost podobné představy (a to byl mezi nejmladším a nejstarším z nás rozdíl téměř třiceti let), uvědomujeme si angličtinu jako současný globální jazyk, ale nezapomínáme pro to na svoje mateřštiny, učíme rádi a připadá nám, že naše práce má smysl, Turci mají víc dětí, chceme, aby nedošlo k Brexitu – aby Británie zůstala součástí EU, neumíme zacházet s britskými sprchami a vodovodními kohoutky … A rozhodně jsou něco z toho stereotypy a klišé. Ale ta snadnost vzájemného porozumění, sdílené hodnoty, snaha pomoci si navzájem, to pro mě byl vlastně dost fascinující zážitek.
K téhle přátelské atmosféře přispělo jistě i samo Scarborough – příjemné přímořské letovisko, které má sice roky své největší slávy patrně už za sebou, které je ale stále příjemným místem k životu i k výletu. Kvetoucí narcisy, písčité pobřeží občas rozetnuté ostrou čepelí skalnatého útesu, dramaticky bouřící moře, puby, v nichž hraje snad každý večer živá kapela, viktoriánské domky i vily, parky a kostely, kam se člověk podívá a nad tím vším bdící hrad, který překryl někdejší římský vojenský tábor, přivítal Viléma Dobyvatele, střežil královský majestát proti Cromwellovi, monitoroval německá letadla v bitvě o Británii. A mezi tím vším velký cihlově zrzavý viktoriánský dům, v němž už více než dvě dekády sídlí škola Anglolang. Takřka rodinné prostředí, velmi dobře připravení a vstřícní lektoři, přátelská atmosféra, skvělé technické vybavení (třeba wifi fungovala v každém křídle budovy jen o něco menší než Jiráskovo gymnázium!), dobře fungující a promyšleně sestavený program kurzů i možných volnočasových aktivit. Dost dlouho jsem dumal nad tím, jestli by vůbec bylo něco, na co bych si postěžoval. Nevymyslel jsem nic. Vzdávám to. Jel jsem a nelituju! I když … ušít košili beze švů, žnout bylinky srpem koženým, zorat pole rohem beraním, svazovat pavími pery jsem se za ten týden vlastně nenaučil.
Jiráskovo gymnázium v Náchodě je již šestým rokem pravidelným účastníkem soutěže robotů postavených ze stavebnice LEGO, kterou pořádá České vysoké učení technické v Praze. Letošní úloha (pro žáky nižšího gymnázia) byla naučit robota sledovat co nejrychleji černou čáru. Zadání bylo ztíženo vyvýšeným mostem uprostřed dráhy, který bylo nutno překonat.
I když zadání vypadá jednoduše, vůbec o jednoduchou úlohu nešlo – pro spoustu týmů byl velký problém vůbec ve vymezeném čase 90 sekund projet celou dráhu. Naše dva týmy FastCore (Šimon Prudil, Kryštof Veverka a Evheniy Vorokhta) a GymplBot (Tomáš Heger) to i s časovou rezervou zvládaly, a tak postoupily ze základních skupin do následného play-off. Nakonec Tomáš Heger (žák sekundy) obsadil krásné čtvrté místo a druhý tým došel až do osmifinále, což je v konkurenci 48 týmů z celé republiky pěkný výsledek.
Jsme rádi, že naši studenti mají o robotiku zájem a že se nám je daří v rámci volitelného předmětu Hrátky s robotikou i v rámci robotického kroužku připravovat na takovéto soutěže. Pro studenty, i jejich vedoucího, to znamená mnoho hodin odpolední práce nad stavbou a programováním robotů.
Díky podpoře Královéhradeckého kraje a firmy ATAS elektromotory Náchod a.s. budeme moci na příští rok zakoupit další robotické stavebnice založené na platformě Arduino, tak se naši studenti budou moci seznámit i s tím, co se využívá v praxi v reálných aplikacích. Určitě to pro ně bude znamenat velké plus do budoucna a otevře jim to možnost účastnit se nejrůznějších zajímavých projektů.
Více fotografií najdete na Facebooku
22. 4. 2016, ÈVUT Praha
Nae dva týmy FastCore (imon Prudil, Krytof Veverka a Evheniy Vorokhta) a GymplBot (Tomá Heger) postoupily ze základních skupin do následného play-off. Nakonec Tomá Heger (ák sekundy) obsadil krásné ètvrté místo a druhý tým doel do osmifinále, to je v konkurenci 48 týmù z celé republiky pìkný výsledek.
Vážení rodiče, milí žáci, případně ostatní zákonní zástupci,
v přílohách najdete pořadí a seznam přijatých a nepřijatých uchazečů o studium na Jiráskově gymnáziu, Náchod, Řezníčkova 451 v příjímacím řízení pro školní rok 2016-17.
Čtěte prosím pozorně i poznámky k výsledkům, které jsou vždy na úvodní stránce!!! Je to opravdu důležité!!!V příloze máte i vzor odvolání.
Těm, kteří nebyli přijati z kapacitních důvodů, přijde předvyplněný vzor odvolání v obálce s rozhodnutím o nepřijetí. Je možné ho jen dovyplnit podepsat a odeslat.
Související odkazy:
V sobotu 23. dubna 2016 se na Chemicko-technologické fakultě Univerzity Pardubice konalo krajské kolo Chemické olympiády kategorie B. Naše gymnázium mělo dva zástupce a oba dva zabodovali. Timotej Mareš (7.V) obsadil stříbrnou příčku a Ondřej Horký (7.W) skončil na 5. místě. Jiráskovo gymnázium Náchod získalo potřetí přední místa v kraji. Našim chemikům srdečně blahopřejeme a přejeme hodně dalších chemických i nechemických úspěchů.
Brzy na jaře v roce 2014 jsme poslali do programu Erasmus+ naši projektovou žádost zaměřenou na vzdělávání učitelů v zemích EU, která nese název ,,Kvalitní učitel znamená vzdělaný žák“. Doufali jsme, že uspějeme, ale bohužel náš projekt nebyl v prvním kole schválen, i když bodové hodnocení bylo vysoké. Ale bylo zřejmé, že dostaly přednost projekty málo nákladné a s malým počtem mobilit. Proto jsme byli překvapeni a velice potěšeni, když jsme dostali zprávu, že projekt byl dodatečně schválen 14. 10. 2014.
Celý projektový tým, který pan ředitel jmenoval, se dal okamžitě do práce a začal realizovat témata projektu:
ICT a nové technologie – digitální kompetence,
výuka a studium cizích jazyků,
občanství EU, povědomí o EU a demokracii.
Ta jsou realizována prostřednictvím své náplně, která zahrnuje:
kurzy zaměřené na využití tabletů a ICT zařízení při výuce a na robotiku,
Realizace projektu se rozběhla správným směrem a dostatečnou rychlostí, což bylo asi podnětem k tomu, že byl náš projekt vybrán DZS Praha k prezentaci na monitorovacím semináři, jenž se konal dne 21. 4. 2016 v prostorách Národní technické knihovny v Praze.
Prezentaci jsme vytvořili společně s kolegou Janem Preclíkem, abych ji pak mohl v Ballingově sále (Karel Balling, významný český chemik v oboru pivovarnictví a cukrovarnictví) prezentovat všem účastníků semináře, kterých bylo kolem stovky. Prezentován byl celý dosavadní život projektu, tj. témata, náplň, fáze, podpora účastníků, job shadowing – průběh a výsledky, kurzy – příprava a realizace, diseminační aktivity, dopad projektu na školu a mimo ni, řešení rizik projektu, naplnění cílů projektu, realizované mobility se svými účastníky:
Na semináři v jeho první části bylo prezentováno šest vybraných projektů z celé České republiky, které tvořily reprezentativní vzorek z celkového počtu přibližně 120 schválených projektů v letech 2014 a 2015, aby ukázaly činnost škol základních, speciálních, soukromých základních, středních odborných a gymnázií v programu Erasmus+.
Druhá část semináře byla věnována podávání závěrečné zprávy (ZZ) o projektu v systému Mobility Tool a její obsahové části, která se skládá z následujících částí:
Obecné údaje – tato část zahrnuje obecné údaje o našem projektu
Shrnutí projektu – tato část shrnuje náš projekt a organizace zapojené jako partneři
Seznam zapojených organizací
Popis projektu – informace o dosažení cílů našeho projektu
Implementace projektu Aktivity
Profil účastníka
Získané znalosti a dopad
Šíření výsledků projektu
Budoucí plány a návrhy
Rozpočet
Vytvoření ZZ, na kterém se prostřednictvím dobře zpracované zprávy ze své mobility bude podílet každý z osmnácti kolegů, kteří jsou do projektu zapojeni, je důležitým krokem ke zdárnému ukončení našeho jinak dobře fungujícího projektu.
V pátek 15. 4. 2016 se dva týmy našich studentů zúčastnily v Praze matematické soutěže Náboj (http://math.naboj.org) – jde o jakýsi „matematický maraton“, kdy mají soutěžící v časovém limitu dvou hodin vyřešit co nejvíce úloh. Jde o mezinárodní soutěž, do které je zapojena Česká republika, Polsko, Německo, Rakousko a Maďarsko.
Tým Juniorů ve složení Jirman Štěpán (sexta), Bohadlo Jan (sexta), Kubíček Tomáš (kvinta), Pikman Jan (kvinta) a Vojtěch Balcar (kvinta) obsadil v rámci České republiky 63. místo (ze 133 týmů), v mezinárodním pořadí byl 195. z celkem 414 týmů.
Protože byl ze strany kvintánů o soutěž velký zájem, doplnili tým Seniorů ve složení Macek Tomáš (septima), Lichtenberg David (septima), Vít Ondřej (kvinta), Brejtr Vojtěch (kvinta), Říha Miroslav (kvinta). Měli jsme tak v této kategorii věkově nejmladší tým v celé ČR a pravděpodobně i mezi zahraničními týmy. Přesto tento tým obsadil 62. místo ze 128 týmů v rámci ČR a 161. místo ze 336 týmů v mezinárodním srovnání.
Po loňském úspěchu se nám opět vrací projekt Young Americans, který se setkal s obrovským nadšením nejen z řad našich studentů, ale i široké veřejnosti. Pro velký zájem opakujeme tuto akci a to v termínu od 20 do 23. října 2016. Co Vám tento projekt přinese? Zdokonalíte se nejen v anglickém jazyce, ale navážete přátelství s lidmi, kteří jsou umělecky zaměření, a kteří Vám předají své zkušenosti. Vy se obohatíte o pocit radosti ze společně dobře vykonané práce. Jedná se o třídenní nacvičování společného kulturního programu s mladými americkými studenty, při práci získáte větší sebejistotu a sebedůvěru. To je ale potřeba zažít, nejen o tom číst . Všichni, kteří máte zájem, zapište se do tabulky na hlavní nástěnce. Cena je stejná, jako vloni, tj. 1380 Kč. Studenti, kteří poskytnou ubytování – pokud možno pro dva studenty – budou mít finanční úlevu. Pro ty, kteří se vloni programu neúčastnili, je možné se přihlásit také, informativní schůzka se uskuteční v příštím týdnu 22.4. 2016 o velké přestávce v aule, sledujte nástěnku. Příspěvek 1380,- Kč uhrad´te v kabinetě jazyků – 2. patro vpravo – Zdeně Jirkové do konce dubna 2016, popřípadě později po vzájemné dohodě. Pokud máte jakékoliv dotazy, napište na adresu jirkova11@seznam.cz, nebo přijd´te osobně do kabinetu cizích jazyků a také se podívejte na stránky Young Americans : www.youngamericans.org , kde už je projekt na našem gymnáziu potvrzen.
Naše škola má opět zapůjčenu částicovou kameru MX10 z Výzkumného ústavu technické a experimentální fyziky v Praze. Jde o jeden z nejmodernějších přenosných systémů pro registraci a měření záření alfa, beta, gama, mionů a podobně. Co umí, mohli vidět při výuce fyziky studenti čtvrtých ročníků a semináře z fyziky. Další zájemci mají možnost tento pátek 18. 4. od 14.15 v laboratoři fyziky. Navíc má naše škola dlouhodobě zapůjčen detektor záření z celosvětového systému měření radiačního pozadí SAFECAST. Zájemci se budou moci seznámit i s ním. Je to příležitost k velmi užitečné práci v rámci Středoškolské odborné činnosti nebo seminární práce z fyziky.
V sobotu 9. 4. se v Hradci Králové konalo další kolo Chemické olympiády, tentokrát kategorie C. Naši studenti nezklamali a prezentovali naši školu v tom nejlepším světle. Krásné 3. místo získal Jan Bohadlo (6.V) a na 5. místě skončila Lucie Tučková (2.B). Děkujeme oběma, že svými znalostmi a laboratorními dovednostmi následovali studenty z kategorie D a podařilo se jim dostat naše gymnázium opět mezi nejlepší v kraji. Srdečně blahopřejeme.