Dne 31. 10. 2018 se v tělocvičně ZŠ Komenského v Náchodě uskutečnilo okrskové kolo ve florbalu mladších žáků.
Naši chlapci v silné konkurenci obsadili pěkné druhé místo, když prohráli pouze s vítěznou domácí ZŠ Komenského.
Náš žák Ondra Pachta (2.W) byl vyhlášen nejlepším brankářem turnaje.
Sestava JG: Ondra Pachta, Adam Hrnčíř, Matěj Vrzáček, Kryštof Brejtr, Lukáš Zítko, Dan Kumpošt (všichni 2.W), Ludvík Šedivý a Jakub Jireček (oba 1.W) a Eda Vlach (1.V).
Projekt Zábavná chemie do MŠ pokračuje i v novém školním roce. Společně se studentkami z 2. B jsme ve čtvrtek 25. 10. 2018 navštívily mateřskou školu Jaromír v Úpici. S dětmi jsme na začátku procvičily jejich dosavadní znalostí a zaměřily jsme se na zákonitostí živé a neživé přírody.
Povídaly jsme si o kyslíku, rostlinách, zvířatech, pracích prostředcích a dostaly jsme se až k dopravní výchově. Náš oblíbený pokus „Semafor“ jsme si nechtěly nechat ujít a děti byly z něho nadšené. K úspěšnosti pokusu pomohla i jejich kouzelnická zaříkávadla. Díky jejich pomoci jsme dokázaly proměnit vodu ve víno, vyrobit pokaždé jinak barevnou tekutinu nebo demonstrovat fontánu. Nechyběli faraonovi hadi, sloní zubní pasta, Aladinova lampa atd. Děti nám u jednodušších pokusů asistovaly a dokázaly před svými vrstevníky vystupovat. Každý pokus byl jiný, něčím zajímavý a potlesk malých školáčků nás pokaždé povzbudil a zvýšil sebevědomí.
A co nám tento projekt ještě přinesl? Díky tomuto projektu se několik studentů našeho gymnázia dozvědělo víc o chemii, prakticky si vyzkoušelo experimenty a dokázalo je prezentovat před dětským publikem. Studentky se vždy na tato představení pořádně připravily a trému nechaly za dveřmi. Naučily se pracovat s dětmi a porozumět jim. Všechna naše vystoupení v mateřských školách měla vlastní příběh, a proto sklidila nejen u dětí, ale i u jejich učitelek velký úspěch.
Děkuji Janě Duchatschové, Zdíše Matyskové, Veronice Staňkové a Aničce Venclové za pomoc při realizaci poslední letošní chemické show pro mateřské školy, kterou jsme mohly uskutečnit díky podpoře Královéhradeckého kraje prostřednictvím SRPDŠ při Jiráskově gymnáziu.
KRAJSKÉ KOLO PŘESPOLNÍHO BĚHU
V úterý 9. října se vydala tři družstva, jež obstála v okresním kole, reprezentovat naši školu do kola krajského.
Letos se závod premiérově konal v Jičíně, respektive v okolí fotbalového stadionu, v přírodní lokalitě Čeřovka.
Počasí nejen účastníkům, ale i organizátorům přálo, a tak se závod uskutečnil za neuvěřitelně krásného, teplého podzimního počasí.
Naši školu reprezentovali v kategorii chlapci IV kluci z kvarty A – Ondřej Lukáš, Šimon Vacek, Pavel Dědek, Matěj Felkl.
V kategorii dívky V startovaly Sabina Jirmanová (3.A), Adéla Breitrová (5.V), Zuzana Sedláčková (1.A), Lucka Žáčková (5.W) a Monika Říhová (5.W).
Největší šanci na úspěch měli nejstarší kluci (kategorie chlapci V) - Jakub Divišek (8.W), Tonda Staněk (5.V), Radek a Tomáš Jansovi (3.A), Vojta Joska (8.W) a Pepa Mrázek (4.B).
A jak to dopadlo?
Kluci z kvarty obsadili 7. místo z 10.
Nejstarší děvčata získala 76 bodů a tento bodový zisk stačil pouze na 5. místo.
Naše naděje nezklamali kluci z kategorie V. S celkovým součtem 48 bodů skončili na 2. místě za borci z Gymnázia F. M. Pelcla z Rychnova nad Kněžnou. Naše velké zklamání z nedobrovolné neúčasti nejlepšího běžce nakonec zmírnily dodatečně zaslané výsledky, kdy se ukázalo, že ani Tomášův výkon by na kluky z Rychnova nestačil. Ačkoli naše současná sestava kluků je, myslím, nejsilnější za posledních 15 let, účast na republikovém finále nám utekla.
Každopádně 2. místo (byť je nepostupové) je výkon, který zaslouží ocenění a dík.
Takže oceňuji a, kluci, díky.
Všem ostatním, kteří měli chuť si zaběhat a reprezentovat školu, samozřejmě uznání patří jakbysmet.
Jiráskovo gymnázium v Náchodě se zapojilo do letošního Týdne programování (CodeWeek). Jde o celoevropskou iniciativu, která má za cíl představit programování široké veřejnosti a podpořit rozvoj informatického myšlení žáků. Ve středu 17.10.2018 jsme uspořádali pro žáky základních škol i nižšího gymnázia čtyři dvouhodinové workshopy. Žáci tak měli možnost si pohrát s roboty postavenými ze stavebnice Lego Mindstorms, zkusit si naprogramovat mikropočítač Micro:bit a s jeho pomocí vytvořit elektronickou hrací kostku nebo krokoměr, nebo si naprogramovat jednoduchou hru pro svůj mobilní telefon. Akce se zúčastnili žáci pátých tříd ze ZŠ Komenského a ZŠ Bražec. Jsme rádi, že oni i jejich učitelé odcházeli nadšeni a i nám jako lektorům se s nimi výborně pracovalo. Celý projekt na našem gymnáziu podpořila firma Google (mohli jsme si tak koupit další hardware pro motivaci žáků) a děkujeme i firmě DLNK, která nám před časem darovala stavebnice Micro:bit, které jsme využili.
je obrovský festival. Svátek všech herců, pěvců, loutkařů, šprýmařů, divadelníků, kouzelníků, řečníků, čertíků, černokněžníků, tanečníků, tajtrlíků, profíků i amatérů – zkrátka všech lidí, kteří chtějí a umějí vyčarovat na dětských obličejích úsměv. Něco, u čeho jsme my z Hidraku jednoduše NEMOHLI chybět…
Když jsme ve čtvrtek ráno sedali do autobusu, nikdo z nás netušil, jak neuvěřitelný den máme před sebou. Vyrazili jsme po východu slunce a mohli po cestě sledovat, jak se svět kolem nás probouzí po dlouhé noci. Objížďky, které nás během celé cesty provázely, zajistily, že jsme se opravdu nenudili. Projížděli jsme skrz lesy, rozmanité vesnice i větší města.
„Za jak dlouho dokážete rozbalit kulisy, holky?“ nejprve nechápeme a chvíli tvá, než stočíme oči k hodinám. Pro obsypané jabloně a hrušně, pro krásná před podzimní pole, pro uklidňující les, bychom málem zapomněli na čas. A tak se poklidné čtvrteční ráno na chvilku změnilo v zdánlivě bezcílný sprint. Vytáhnout kulisy, obléct kostýmy, zhluboka se nadechnout. Víme, že teď už si žádné zmatkování nemůžeme dovolit. Ještě nasadit co možná nejmilejší úsměv a už začínáme.
Obě představení, Čtyřlístek národních balad i loutkovou minihru Kašpárek a krejčík Jehlička, jsme hráli celkem dvakrát. Myslím, že můžeme, snad trochu neskromně, říct, že se všechna povedla víc, než dobře.
Mezi dopoledním a odpoledním programem jsme dostali osobní volno, ve kterém jsme si mohli krásný Jičín prohlédnout trochu podrobněji. Zavzpomínali jsme na večery, kdy jsme se zatajeným dechem sledovali kroky loupežníka Rumcajse, zašli se podívat na slavnou jičínskou bránu, trochu si zařádili a celkově při pohledu na všudypřítomné děti sem-tam trochu zapomínali, kolik je nám let. Konec konců – kdo by se zkoušel chovat dospěle, když nám po boku skotačil živý kašpárek?
Na festivalu jsme potkali spoustu malých diváků, kteří s námi krásně spolupracovali, poslouchali a hrát pro ně, byla opravdová radost. Čtvrtek byl důkazem toho, že když nesvítí slunce, můžeme tančit v dešti a i přes to, že nám počasí odpoledne úplně nepřálo, moc jsme si celý den užili.
Všichni doufáme, že se s nádherným Jičínem, malými diváky i s nezapomenutelnou atmosférou celého festivalu shledáme příští rok znovu.
Budeme se těšit.
Loutkařky ze 3.A
3TPL – anglický jazyk
