V pondělí 31. března zakončil svou letošní činnost seminář překladatelství, už druhý v pořadí. I letos přilákal dobrý tucet zájemců o tuto náročnou činnost a ti v jeho průběhu rozhodně nezaháleli. Přinášíme výběr toho nejzajímavějšího, co všechno se v jeho rámci začátkem druhého pololetí událo – a že toho nebylo málo!

O čem všem se dočtete?

• V rámci nácviku literárního překladu vznikly dva pozoruhodné překlady básní, které se svolením autorů otiskujeme.
• V únoru navštívil seminář dabingový režisér Jakub Hejdánek. Níže najdete dojmy studentů a fotografie z besedy.
• 18. 3. proběhlo vyhlášení celostátní překladatelské soutěže Den s překladem a naše gymnázium si odvezlo hned dvě ceny!

Tak pojďme na to. Začátkem ledna vyšel článek, kde jsme informovali o jazykových soutěžích včetně těch překladatelských. Psali jsme, že u některých ještě čekáme na vyhlášení. Bohužel to ani v překladatelské soutěži Univerzity Palackého, ani v České lingvistické olympiádě „necinklo“, a tak nám zbývaly soutěže Juvenes Translatores a Den s překladem, jejichž vyhlášení proběhlo bohužel ve stejný den, úterý 18. března. Vypadalo to na těžké rozhodování, které se nám ale nakonec výrazně usnadnilo. Připomeňme si však naše předjarní dění pěkně popořádku.

V rámci běžných setkání semináře dostali studenti za dobrovolný úkol překlad dvou básní, jedné klasické a jedné moderní. Sešly se dva pozoruhodné překlady, které určitě stojí za pozornost, proto je níže přetiskujeme. Překlad Mikoláše Hruši jsme při semináři měli možnost porovnat se dvěma profesionálními a přítomným studentům se zamlouval nejvíc. Překlad Moniky Sedláčkové je naopak možná prvním, a hned velmi zdařilým českým převodem pozoruhodného loučení basketbalisty Kobeho Bryanta s kariérou.

Na setkání semináře v pondělí 3. února jsme přivítali vzácného hosta. Pozvání přijal zkušený dabingový režisér Jakub Hejdánek, který studentům (i některým našim absolventům, kteří si nechtěli nechat tuto příležitost ujít) přiblížil radosti i úskalí tohoto překladatelského odvětví. Takto své dojmy shrnul seminarista Filip Saidl: „Pan Hejdánek se jevil jako třída ve svém oboru. Mluvil k věci a jeho názorné ukázky byly velmi přínosné. Ať už jsme probírali překlad písně, či sportovní seriál, který překládal pro Netflix, vždy jsme se dozvěděli něco nového. Jeho přítomnost na semináři na nás přenesla emoce a vášeň, kterou pro svoji práci má.“ Filipův kolega, již zmiňovaný Mikoláš Hruša dodává: „Pan Hejdánek dokázal šikovně vyplnit celou délku besedy a celou dobu nás zajímavě seznamoval s procesem dabingu. Prošli jsme společně procesem, který předchází vydání dabované verze. Dokonce jsme se dozvěděli, že pouze v Česku a v Turecku se k textu po překladateli dostane ještě úpravce, který má za úkol text pozměnit, aby se dabérům dobře vyslovoval. Ani jsme se nenadáli, a po pár ukázkách seriálů, na kterých pan Hejdánek pracoval, nás upozornil Coldplay na konec hodiny, nicméně jsme si ještě dovolili trochu zdržování a pár dotazů, které přišly s naši novou fascinací dabingem.“

V březnu, ačkoli teprve začalo jaro, nastal čas sklízet ovoce celoroční práce. Ze soutěže Den s překladem, o které jsme se zmiňovali v úvodu, přišlo avízo, že bychom z vyhlášení a udílení cen nemuseli odjíždět s prázdnou. A protože vyhlášení doprovázel zajímavý program plný překladatelských dílen, vypravili jsme se 18. března do Ostravy. V dílnách jsme si třeba prohloubili znalosti tlumočení nebo se seznámili se soudním překladem. A zmiňované ceny? Kamila Řezníčková ze 7.W si odvezla ocenění za 3. místo mezi překladateli z latiny a Anně Misarové ze 3.B se podařilo v kategorii překladů z polštiny celou soutěž vyhrát! A to obě s těmito jazyky začaly celkem nedávno a soutěže se účastnily mimo seminář překladatelství, který je určen pouze maturitním ročníkům. Anička se nicméně účastnila i všech předchozích soutěží i setkání k nim, kde jsme trénovali a dávali si k překladům zpětnou vazbu, takže o úplný blesk z čistého nebe nešlo. Spíše se ukázalo, že cit pro mateřštinu v kombinaci s určitými základy překladatelství převáží nad dokonalou znalostí výchozího jazyka.

Tento úspěch rozhodně nezústal bez povšimnutí, ať už na našich sociálních sítích, nebo třeba v internetovém časopise studentů Ostravské univerzity, který s Annou Misarovou přinesl rozhovor. Oběma studentkám tedy ještě jednou gratulujeme!

Seminář překladatelství nicméně neděláme kvůli cenám, ale proto, aby naši studenti měli možnost dostat něco navíc oproti běžným předmětům, ochutnat skutečnou překladatelskou praxi (kdy tráví někdy i celé hodiny nad překlady, které mají na příští setkání vypracovat a které se pak na hodině budou rozebírat) a poznat, že ani v době nastupující umělé inteligence není nad lidskou tvořivost a vynalézavost. Pokud bude zájemců dost i příští rok, rádi toto poznání předáme i jim.

Do středy 2. dubna je na výměnném pobytu v německém Georgsmarienhütte 28 našich studentů s prof. Fišerovou a Š. Škodovou.

Do krajského kola Soutěže ve španělském jazyce do Hradce Králové doprovodí v pondělí 31. března prof. Pavlíčková Emmu Burešovou (4.V) a Lucii Dostálovou (3.A). Třetího setkání Dannyho svaťáku, tentokrát o K. J. Erbenovi, se v aule zúčastní studenti 2. ročníku a sexty.

V úterý 1. dubna jedou na exkurzi a brigádu do přírodní rezervace Zbytka u Bohuslavic nad Metují studenti 5.W s prof. Ježkem. Budou se podílet na přípravě biotopu pro repatriaci vymírajícího hnědáska osikového. Studenti 6.W Eva Hrnčířová, Antonín Kubeček, Daniel Matjaš a Zuzana Papežová se v Hradci Králové zapojí do krajského kola Matematické olympiády pro kategorii B. Doprovodí je prof. Vondřejcová.

POZOR – Sběr – POZOR – Sběr

Dne 9. až 11. 4. 2025 bude probíhat sběr papíru a hliníku.

Bude organizován takto:

V 7,30 hodin 9. 4. 2025 bude přistaven na zadní dvůr školy kontejner.  Papír a hliník bude možné přivážet i pozdě odpoledne nebo večer. Studenti tam budou dávat sběr sami, třídním budou pak odevzdávat doklad s počtem odevzdaných kilogramů.

Třídní učitelé odevzdají sumarizaci do 18. 4. 2025 do 12 hodin. Celou akci řídí pan školník L. Mertlík.

Bude provedeno vyhodnocení soutěže. Třídy na prvních třech místech budou v tomto roce odměněny takto:

1. místo - 3 000,- Kč
2. místo - 2 000,- Kč
3. místo - 1 000,- Kč

Akce je organizována SRPDŠ ve spolupráci se školou.

sběr jaro 2025 (pdf, 95 KB)

Ve čtvrtek 20. března se na Gymnáziu J. K. Tyla v Hradci Králové konalo krajské kolo olympiády v českém jazyce. Naši školu reprezentovaly Eva Hrnčířová a Zuzka Papežová (obě ze sexty B). Evě se podařilo navázat na úspěchy našich loňských absolventů Anety Rohulánové a Tobiáše Mazury a s 40,33 body obsadila 3. místo. Gratulujeme! 

Velmi pěkného úspěchu dosáhl Jan Pelly ze 3. B v krajském kole olympiády v anglickém jazyce. V konkurenci devíti studentů z gymnázií Královéhradeckého kraje získal bronzové místo a jen o pár bodů mu utekl postup do kola celostátního. Honzovi gratulujeme, děkujeme mu za příkladnou reprezentaci školy a těšíme se na další anglická klání.

Vstal jsem ve 2:30 ráno, nasedl do auta a ve tři jsem vyzvedl spolužačku Verču, se kterou jsme se vydali na cestu do Náchoda. V Náchodě nastupujeme do dvoupatrového modrého autobusu a o pár chvil později vyrážíme do polské Osvětimi, do vyhlazovacího tábora Auschwitz I a Auschwitz II - Birkenau.

Hodinu před cílem zastavujeme na benzínce, abychom se nasnídalli a ulevili si od dlouhého sezení. Na místo určení dojíždíme před devátou hodinou ranní, přesně, jak je plánováno.

U vstupu procházíme turnikety a své věci posíláme po páse přes rentgen, pak projdeme rámem podobným těm na letištích. Se skupinkou a českou průvodkyní pokračujeme, procházíme dalšími turnikety a už následuje dlouhá podzemní chodba celá z betonu. Procházíme a slyšíme jména těch, kteří v koncentračním táboře žili a zemřeli.

Docházíme k samotnému vstupu, kterým tenkrát každý vězeň prošel. Nad železnou bránou je známý nápis Arbeit macht frei, v překladu Práce osvobozuje, a my vcházíme do tábora. Do tábora, odkud tenkrát nebyla jiná cesta než komínem krematorií.

Procházíme kolem domů, kde v nelidských podmínkách žili vězni, a kolem těch, kde v nadlidských podmínkách žili esesáci. Vcházeje do jedné z budov, vím, že ať už uvnitř čeká cokoli, vyvolá to silné emoce, neboť proti nám vychází návštěvníci se zarudlýma, uslzenýma očima. A silné emoce to opravdu vyvolá. Ať už kvůli za sklem vystavené hromadě rozpadlých bot, kupě osobních věcí, jako jsou hřebeny či kufry, nebo neskutečnému množství vlasů. Ty vlasy, které se zachovaly, jsou z konce války, ostatní byly z Osvětimi odváženy a vyráběly se z nich látky. TO mi připadá naprosto šílené. Židé (a nejen ti!) umírají ve vyhlazovacím táboře, zatímco obyčejný Němec chodí po koberci z jejich vlasů a přikrývá se dekou z jejich vlasů utkanou.

Nejtěžší ale byla chvíle, kdy jsem si začal představovat jednotlivé lidské příběhy. Nacisté nebrali ohledy na věk, pohlaví…. A pak ta nepředstavitelná čísla. V koncentračním táboře v Osvětimi zemřelo přes 1,1 milionu lidí. To je tolik, jako je obyvatel Prahy nebo 62 vyprodaných O2 arén.

Z Auschwitz se přesouváme do Auschwitz II - Birkenau. Jen co vystoupíme z autobusu, vidíme ten dům známý z fotografií, kterým procházejí koleje a pokračují až k rampě, kde probíhala selekce. Někteří byli ubytováni a přežili (alespoň na nějakou dobu), zatímco jiní byli posláni do očistné sprchy, do pět set metrů vzdálené plynové komory. O tom, co bude, rozhodovali přítomní vojáci SS a nacističtí lékaři.

Ukázali nám i dřevěné domy, původně stáje pro koně, používané jako záchody a umývárny. Záchod byl ale jen dlouhý blok  z betonu, ve kterém byly vyříznuté kruhové otvory. Vězni tam tak seděli jeden vedle druhého a neměli žádné soukromí, byli ponížení a na vykonání potřeby měli přesně stanovený čas dvakrát denně, jen dvě minuty, když měli dozorci dobrý den. Když ne, mohlo to být klidně deset sekund.

V dřevěných ubytovnách byly řady trojpatrových paland. „Z očitých svědectví vězňů víme, že být na vrchním patře bylo nejlepší z důvodu výskytu krys, které žraly mrtvé, často i teprve umírající vězně,“ říká průvodkyně. Navíc tu bylo v létě šílené horko a zápach ze zpocených těl, v zimě naopak stejná teplota jako venku, mnohdy i mínus dvacet stupňů. Nevím, jak mohli přeživší po skončení války znovu vést normální život. Jak se člověk dokáže po takovém zásahu do důstojnosti a soukromí vrátit zpět do společnosti? Jak se vyrovnali s tím, co prožili, a našli sílu jít dál? Jak to, že nezůstali navždy uvězněni ve svých vzpomínkách?

Odnáším si opravdu silný a doživotní zážitek. Teď, víc než kdy jindy, vnímám, jak je důležité poučit se z chyb minulosti a hlavně nikdy nezapomenout na ty, kteří si tímhle peklem prošli. Protože jak řekl spisovatel Arnošt Lustig, Osvětim, to bylo peklo na zemi.

Petr Tomáš

V příloze najdete seznam povolených pravidel českého jazyka a cizojazyčných slovníků k maturitním písemným pracem. Pravidla i slovníky si přineste svoje. Jste na ně zvyklí. Povinností školy je zajistit do každé učebny jedna náhradní pravidla a jeden slovník. Pokusíme se jich do učeben dát víc, ale nespoléhejte na to.

Povolené pomůcky k maturitní písemné práci – 2025 (pdf, 220 KB)

Pavel Škoda, ředitel školy