První dvě místa v Krajském kole matematické olympiády kategorie B!
1.4.2025 se v Hradci Králové na Biskupském gymnáziu konalo krajské kolo matematické olympiády kategorie B. Skvělou první příčku obsadil Antonín Kubeček (č.16) ze třídy 6W! Na sdíleném 2.-3. místě se umístil Daniel Matjaš 6.W. Za skvělé výkony v náročné soutěži blahopřejeme!
Úspěch na Robosoutěži v Praze!
Vynikajícího výsledku dosáhly tři týmy z Jiráskova gymnázia na robotické soutěži, která se konala 25. 4. na FEL ČVUT v Praze. V konkurenci mnoha škol z celé republiky se všechny naše týmy probojovaly mezi deset nejúspěšnějších.
Děkujeme všem účastníkům za skvělou reprezentaci školy a přejeme mnoho dalších úspěchů v dalších soutěžích!
Třetí místo v krajském kole Chemické olympiády kategorie B
Ve středu 16. dubna se na Fakultě chemicko-technologické Univerzity Pardubice konalo krajské kolo Chemické olympiády kategorie B. Na základě úspěšného školního kola do soutěže postoupili tři studenti a jedna studentka Jiráskova gymnázia.
Krásné třetí místo vybojoval Antonín Kubeček 16 ze sexty B, bramborovou medaili získal Josef Pospíšil ze septimy B. Na jedenáctém místě se umístil Jakub Váňa (3. B) a šestnácté místo obsadila Anežka Hájková (3. A).
Všem soutěžícím děkujeme za reprezentaci školy.
První místo v krajském kole SOČ!!!
Ve čtvrtek 24. 4. 2025 se na Gymnáziu J. K. Tyla v Hradci Králové konalo krajské kolo přehlídky Středoškolské odborné činnosti. Z našeho gymnázia do krajského kola postoupil v oboru č. 1 Matematika a statistika Antonín Kubeček (č. 16, třída 6.W) s prací na téma „Analýza školního rozvrhu s využitím teorie grafů“. Velkým úspěchem je, že z krajského kola postupuje do celostátního finále z prvního místa! Gratulujeme a děkujeme za vzornou reprezentaci našeho gymnázia.
Expedice Helgoland
Dne 11. 4. 2025 vyjel ze Dvora Králové nad Labem autobus, který přes noc sesbíral účastníky pětidenní přírodovědné expedice klubu NATURA a odvezl je do přístavu Cuxhaven. Cílem bylo prozkoumat faunu a flóru německého souostroví Helgoland a severního Německa. Prvním úžasným zážitkem byla plavba katamaránem, který ladně a rychle prorážel mlhu a vody Severního moře. Měl kožené sedačky tak pohodlné, že se nedalo jinak než dospat spánkový deficit z autobusu.
Na hlavním ostrově Helgoland jsme nahlédli do soukromí temperamentních terejů. Věřte, že život terejů není procházka růžovým sadem. Samečci neúnavně přilétali do hnízd s novými stébly trávy, která si pak samičky nenápadně kradly. Nepřejte si slyšet ten vřískot, když se sameček vrátil s prázdnou! Impozantní bylo množství malých hnízd s ptáky, jež pokrývala skály i přilehlé plochy, a také intenzita hluku, který tito krásní ptáci svým křikem vytvořili. Nebyli to ale jen terejové, přispívali i racci a alkouni. Tereje jsme pozorovali i při západu slunce. Západ ale nebyl tak zajímavý jako záchrana ovce s jehňaty uvízlými na útesu místním hasičským sborem o asi stejně členech jako celý Helgoland. I přes naše zpochybňování místních zachraňovacích metod byly ovce úspěšně zachráněny.
Další den jsme se vydali na vedlejší ostrov s trefným názvem Duna. Na této velké kulaté písečné pláži jsme pozorovali vskutku nezúčastněné a stejně kulaté tuleně, kteří se pohnuli průměrně tak jednou za hodinu a jinak užívali hezkého počasí a možná i pozornosti účastníků expedice. Z bezpečnostních důvodů jsme nemohli k tuleňům blíže než 30 metrů, ale zapůjčenými dalekohledy jsme dobře viděli i malá mláďata. Před odjezdem z ostrovů jsme navštívili muzeum helgolandské historie. Helgoland vystřídal mnoho vlastníků. Patřil Dánsku, Velké Británii a nakonec ho Německo vyměnilo za Zanzibar (dobrá volba).
Zpátky na německé pevnině jsme vytáhli holinky a vydali se k Wattenmeer (Wattovému moři). Při odlivu je tato část spíše mořem bláta. I přesto, že jsem měla holínky po kolena, jsem se musela posléze převléknout, protože by mě pan řidič v mém původním stavu do autobusu nepustil. Bláto je dost kluzké a při pádu Vám holinky nepomůžou. Prozkoumali jsme měkkýše, které v blátě zanechalo moře. Nevynechali jsme ani bremerhavenskou ZOO s těmi nejroztomilejšími tučnáky, lachtany a ledními medvědy, proti kterým by byl yetti trpaslík.
Naše poslední přírodovědné dobrodružství jsme prožili v Lüneburském vřesovišti. Potkali jsme mnoho ještěrek a překvapivě i vřesů. Přestože nebyly rozkvetlé, měla krajina svou krásu. Dojem mi kazilo sluníčko, které nás celý den propalovalo pohledem. Ještěže jsem na sobě měla termoprádlo! Večer jsme dorazili k autobusu, kde jsme se přilepili k sedačkám a usnuli. Další ráno jsme byli zpátky v Čechách a všechno se proměnilo v nezapomenutelné úžasné vzpomínky.
Poděkování nás všech rozhodně patří paní učitelce Veronice Balcarové, která nás tam přihlásila a starala se o nás jako o vlastní :). Dále lektorům Jiřímu Hotovému a Lence Bičanové, kteří nás nadšeně seznamovali s živými i mrtvými živočichy, s florou ostrova a německého pobřeží. Dále se z naší školy expedice zúčastnili studenti Bára Škodová z 5.W, Vláďa Mrázová z 1.A a Jéňa Balcar z 1.B.
Eva Hrnčířová 6.W
Český rozhlas HK: Projekt mise Zero G aneb Zážitky z letu při simulovaném stavu beztíže
Eva Hrnčířová (6.W) byla ve čtvrtek 24. 4. 2025 hostem Českého rozhlasu Hradec Králové, kde společně Ondřejem Vaňurou hovořila o své účasti v projektu ZERO-G = parabolickém letu Airbusu A310 a stavu beztíže.
Poslechněte/přečtěte si na https://hradec.rozhlas.cz/fantasticke-uzasne-skvele-projekt-mise-zero-g-aneb-zazitky-z-letu-pri-9459394
(foto Milan Baják, Český rozhlas)
Povolené pomůcky k didaktickým testům společné části maturitní zkoušky - 2025
Milí maturanti,
pomůcky povolené k didaktickému testu z matematiky a matematiky rozšiřující najdete v přiloženém souboru.
U didaktických testů z českého jazyka a literatury a z cizího jazyka nejsou povoleny žádné pomůcky.
Žáci s přiznaným uzpůsobením podmínek (PUP) samozřejmě mohou mít ty pomůcky, které mají přiznané z poradenského zařízení a které jsme si společně odsouhlasili.
Všem Vám přeji úspěšné složení testů.
Pavel Škoda, ředitel školy
 Pomůcky k didaktickému testu z matematiky – 2025 |
Tisíce lidí, a jen jedno místo, které pomůže
V pátek 28. března 2025 se 18 dobrovolníků vydalo do domova sv. Josefa v Žirči. Pomáhali jsme při akci MaRS - týden pohybu pro RS, které se účastnili pacienti, o něž je tam pečováno.
Roztroušená skleróza je autoimunitní onemocnění mozku a míchy, které se projevuje různými způsoby – například pohybovými problémy, poruchami citlivosti, záněty očního nervu, inkontinencí nebo únavou. Domov sv. Josefa je přitom jediným specializovaným zařízením tohoto typu v celé České republice, takže když se k nám dostala prosba o pomoc, neváhala jsem a hned se přihlásila.
Naším úkolem bylo pomáhat pacientům s přepravou, motivací, účastí na hrách, kvízech a cvičeních, které pro ně připravili zaměstnanci domova. Cílem bylo povzbudit je k dalšímu cvičení a zpestřit jejich den.
Program začal v devět hodin ráno. Na 12 stanovištích si mohli vyzkoušet rozmanité aktivity, od zpívání, přes čichové hry, po házení míčků do kuželek. Každý jich splnil tolik, na kolik měl sílu. Při těchto činnostech jsme měli příležitost si s některými z nich popovídat, a díky tomu jsme se dozvěděli mnoho zajímavého o jejich osudech i každodenních starostech.
Jedním z často zmiňovaných témat byla mobilita. Zatímco někteří měli k dispozici elektrický vozík, který jim výrazně ulehčoval pohyb a zajišťoval větší samostatnost, jiní si jej nemohli dovolit. Například klientka, které jsem pomáhala já, používá mechanický vozík, jehož cena se jen kvůli úpravě brzd na pravou ruku vyšplhala na 25 000 Kč. Takové příklady ukazují, jak vysoké náklady může představovat i základní vybavení, které je pro pacienty zásadní pro zvládání běžného dne.
Po skončení programu jsme měli možnost prohlédnout si areál domova a dozvědět se něco více o jeho fungování a i o samotné nemoci. V ČR touto nemocí trpí přibližně 25 000 lidí. Někteří o své diagnóze možná ještě ani neví.
Pacienti mají často problém se do Žirče na dlouhodobý pobyt dostat, a když se jim to podaří, většinou nemohou mít plně vybavený pokoj. Pomůcky a speciální vybavení stojí spoustu peněz a těch je bohužel málo. Přesto jsem měla pocit, že většina lidí je tam moc spokojená. Zaměstnanci do své práce vkládají maximum a opravdu si jich za to cením.
Tato zkušenost mi dala velkou motivaci a inspiraci do života. Uvědomila jsem si, jak moc bychom měli být vděční za to, co máme, a že bychom měli pomáhat, kde můžeme. Mám v plánu se do Žirče vrátit, možná i v rámci stáže, která je otevřená pro každého, koho to zajímá. A pokud ne na stáž, tak alespoň na nějakou kulturní akci. Rozhodně doporučuji všem, aby se někdy do Žirče podívali, je to tam skvělé.
Kristýna Brahová 5.V
