Jiráskovo gymnázium » Ze života školy


Ze života školy 



Napsali o DREDu

Královéhradecký kraj
Na vlnách východočeské alternativy
Nebývale úrodný je v posledních letech DRED vzešlý z náchodského gymnázia, dnes však už roztroušený po celé vlasti. Jeho členové jsou dnes mj. absolventy či právě absolvujícími herci a režiséry DAMU, absolventy FF UK, produkčními profesionálních divadel, čerstvými pedagogy. A na výsledcích všech jeho odnoží, které se prezentovaly v Kostelci, to bylo znát. Šlo vždy o „vědomé“ divadlo, jehož tvůrci věděli, proč vzniklo a kam směřuje.
            Studentská sekce DREDu vystoupila s adaptací Seifertových veršů z jeho poetistické sbírky Na vlnách T.S.F.. Inscenace formou tak trochu připomínající slavné Schmidtovo Heslo XX.století se jmenovala Na vlnách S.E.I.F.E.R.T.S.F. a pohrávala si se slovem a jednoduchým divadelním znakem. Jistě by snesla víc hereckých i výtvarných nápadů, jako odraz k další práci však zafungovala. Vkusné, vtipné, svižně podané, možnostem souboru adekvátně vybrané pásmo vynikající poezie oslavující nejen rozhlasové vlny, ale hlavně češtinu.
            Zásadní projekt přivezl zakládající a dodnes duchovní vedoucí DREDu Ondřej Pumr (bývalý pedagog JG, pozn.Mc). Už loni započal svůj Dekalog do budoucna čítající skutečně deset inscenací (či spíče inscenačních projektů) inspirovaných biblickým desaterem. Tato inspirace je ale velmi volná, jak už ukázaly předchozí díly. V Kostelci předvedl Pumr a jeho „livingovská“ (od The Living Theater – nejstarší a dosud existující experimentální divadelní skupina založená v USA roku 1947, pozn.Mc) ekipa, již vedle DREDu tvoří i spřátelená polská sekce nazývající se J.S.T.E ARTYŽOK, díl v pořadí čtvrtý. Nazval jej Dekalog: Pygmalion-Svatba-Kar a šlo o dosud nejdotaženější divadelní tvar. Asi dvanáctiminutová performance vždy pro dvanáct diváků (odehrálo se pětkrát za sebou) provedla diváky několika prostory. Diváci sledovali jakýsi záhadný příběh smrti nevěsty a jejího pohřbu, vzdáleně inspirovaný řeckým mýtem o sochaři Pygmalionovi a jeho soše překrásné ženy, již jen bohové mohou oživit. Vše se dělo vážně, obřadně, důstojně. Mluvilo se česky a polsky. Podstatná byla atmosféra, zvuk (hudba) a slovo. Podstatný byl výtvarný kód pracující s křesťanskými symboly kříže, ohně, jablka, hostiny. Herci i diváci velmi ukázněně přecházeli z prostoru do prostoru. Smrt a zpustlost byly konfrontovány se vznešeností a krásou. A záleželo na divákovi, co si z tohoto divadla-obřadu, divadla-setkání odnesl. V kontextu amatérského divadla jde o jedinečný tvar reflektující aktuální trendy divadla site-specific (divadlo přímo vázané na prostor, divadlo mimo tradiční divadelní sály, pozn.Mc). Jeho kořeny sahají, pominu-li divadelně archetypální, ke Grotowskému (významný polský experimentální režisér a divadelník, pozn.Mc). U nás tímto směrem pracuje Continuo a Tomáš Žižka.
            Nejznámějšími „potomky“ DREDu jsou Geisslers Hofcomoedianten Kuks, jež předvádějí staré barokní divadlo do současného divadelního (a kulturního) kontextu. Jejich nejnovější produkce, jež měla premiéru loni v Kuksu, se jmenuje Nevyslovené oraculum aneb Výmluvná mlčenlivost aneb Ani muk! Nepomuk!...
Vladimír Hulec, Amatérská scéna 2/2008

Vytisknout tento článek …




Copyright 2007 www.clickmedia.cz - tvorba www stránek a webdesign. Tento web používá redakční systém Clips.

Prohlášení o přístupnosti | Napište nám | Poslední aktualizace webu: 19.09.2017